-
Česky English
Drobečková navigace

Úvod > Novinky > Co nám způsobuje stres

Co nám způsobuje stres



Každá neplánovaná situace přináší do lidského života stres a nikdy to nebylo patrnější než právě v této době. Navyklé stereotypy a pohodlné rutiny najednou neplatí, mnoho lidí se bojí o své zdraví, o své blízké, má starosti s financemi a neví, jaká bude budoucnost. Přes 30 % lidí najednou pracuje z domova a muselo se vyrovnat s nutností neustále sdílet pracovní prostor se členy rodiny. To vše se podepisuje na mentální odolnosti i na zdraví a mezi námi přibývá lidí s úzkostnými stavy.

Možná vás uklidní, že téma vyrovnání se se stresovými podněty je staré, jako lidstvo samo. Že tohle není první krizová situace, která černé myšlenky v hlavě.jpgnás, jako lidstvo potkala. Říká se však, že kolem 20. století přestal být stres výjimečným stavem a stal se součástí každodenního života lidí. Dříve vedli lidé prostší život, v prostším prostředí, problémy měly většinou jednorázové a krátkodobé. Je důležité si uvědomit, že v procesu biologického působení stresové reakce představují pro naše svaly jakýsi paměťový prvek, protože svalová hmota v sobě ukládá informaci o hrozbě zvýšeným svalovým napětím. Pokud je stresorů víc a působí dlouhodobě, udržujeme ve svém těle napětí a neklid delší dobu a potom se tento neklid často transformuje do psychické oblasti, neboť tělo a mysl jsou nedílnou součástí jednoho vzájemně propojeného celku.

Dlouhodobé napětí způsobuje, že je naše tělo méně a méně prostupné životní energii, která jím už nemůže přirozeně proudit. Pro lepší představu, jak to funguje, si můžete na chvíli jednou rukou přiškrtit zápěstí druhé ruky. Prostě si obejměte pravou rukou levé zápěstí tak, aby palec směřoval nahoru, na hřbet ruky a zvedněte ještě ruce nad hlavu. Pevně tiskněte svou levou rukou tu pravou a vydržte v této pozici alespoň minutu. Ruka se vám bude postupně odkrvovat. Po chvíli spusťte obě ruce dolů a podívejte se na dlaň levé ruky. Změnila barvu, že? Je bledá a nedokrvená. A nyní uvolněte sevření v zápěstí. Vnímejte, jak se do dlaně pomalu vrací barva a jak prosvítá barva krve a vlévá se zpět do uvolněné dlaně. Je to velmi přesná metafora toho, jak funguje napětí v našem těle. Když si uvědomíme, že máme tendenci posílat napětí při stresu do stále stejných oblastí a že v nich dochází také k přiškrcení krevního řečiště, a když si představíme, že krví k nám přichází výživa, tak jsou tato místa pochopitelně nedostatečně vyživená a dříve či později nás začnou bolet.

Každý z nás si ukládá napětí do jiné části těla. Někdo do obličejových svalů, jiný do zádových, někdo do svalů podél krční páteře, jiný do břicha atd. Při procesu uvolňování svalů máme možnost si uvědomit, které oblasti našeho těla trpí napětím, a můžeme jim věnovat pozornost. A také příčinám a můžeme změnit způsob jakým např. sedíme u stolu. Při jógových relaxačních cvičení můžeme objevit své “krunýře” a postupně je uvolnit a znovu tak dosáhnout volnosti a pohody: jak tělesné, tak duševní.

Z hlediska povahy mohou být spouštěcí faktory stresu somatického (tj. vztahující se k tělu) nebo psychosociálního (duševního) charakteru. Stresová reakce organismu na somatické stresory bývá snadněji a rychleji kompenzována než reakce vyvolaná psychickými faktory. Stresem je vyvolána řetězová reakce biochemických procesů v našem těle dotýkajících se mozku, nervové soustavy a hormonů. V okamžiku, kdy zaregistrujeme ohrožení, dojde v těle k explozi energie a do krevního oběhu se vhrnou tisíce hormonálních poslů, aby doručili zprávu o poplachu. Tělo a mysl se okamžitě připraví k akci a jsou v plné pohotovosti. Podvěsek mozkový (hypotalamus) uvolní do těla chemické látky zvané endorfiny, které působí jako přirozené likvidátory bolesti. Otupují vnímání bolesti a duševního zmatku a potlačí tak faktory, které by nám jinak bránily vydat ze sebe maximum.

Následně se uvolňuje adrenalin, kortizol a thyroxin. Tyto chemické látky se nazývají hormony a mají vliv na celou řadu našich tělesných funkcí, a aniž bych zabíhala do příliš velkých anatomických a biochemických podrobností, je zřejmé, že tělo má k dispozici okamžitě účinné mechanismy nutné k přežití. Což je skvělé, ale problém je, když ve stresujících podmínkách setrváváme delší dobu a náš hormonální systém je ve stavu bojové pohotovosti dlouhodobě.

Je důležité také vědět, že lidský organismus má kromě nervové soustavy, kterou dokáže ovládat vůlí, také autonomní nervový systém, který se skládá ze dvou částí:

SYMPATIKUS – který odpovídá za tzv. únikové rekace jako je BOJ nebo ÚTĚK,

PARASYMPATIKUS – který má na starosti následné uvolnění.

Oba tyto systémy byly po staletí prakticky v rovnováze, ale dnešní dlouhodobý psychický stres vede k tomu, že sympatikus aktivizujeme velmi často a hlavní problém spočívá v tom, že po něm nepřichází uvolnění. A tak se stává, že je stále v pohotovosti a vyčerpává naše tělo a způsobuje nám problémy a nemoci: počínaje zvyšováním krevního tlaku a tepu, zmenšováním průsvitu cév, snižováním citlivosti vůči inzulínu až po duševní poruchy a nemoci.

Jak působí stres v našem těle na jednotlivé orgány a systémy?

• Nervový systém – sympatický nervový systém vysílá signál do nadledvin, aby vyloučily adrenalin a kortizol. Tyto hormony zvyšují tep srdce, zvedají krevní tlak, mění trávicí procesy, zvyšují hladinu cukru v krvi.

• Pohybový systém – při reakci na stres se vytvoří napětí ve svalech. Pokud jsou svaly v napětí delší dobu, může se to projevit na úrovni pocitů bolesti a snížené funkčnosti pohybového aparátu. Mohou se projevovat jako bodavé, řezavé, palčivé pocity v končetinách, nebo třes v končetinách i uvnitř těla, nadměrné napětí v krční páteři, bolesti v bedrech, bolesti hlavy, migrény.


• Dýchací systém – při stresu se dech zesiluje a zrychluje. Někdy může dojít až k hyperventilaci, která může vést k překysličení, což se u citlivých lidí projeví panickými ataky.

• Kardio-vaskulární systém – reakce na stres zvyšuje srdeční tep a způsobuje silnější stahy srdečního svalstva. Tepny, které vedou do srdce a do velkých svalů se rozšiřují, aby do těchto oblastí mohlo proudit více energie. Můžeme pak vnímat svírání na prsou, které se může stupňovat až k bolesti. Při dlouhodobém stresu a napětí může dojít až k zánětům koronárních tepen a k srdečnímu infarktu.

• Endokrinní systém – v tomto směru se stres nejvíce týká nadledvin a jater. Při reakci na akutní stres vysílá mozek signál do nadledvin a kůra nadledvin začíná do krevního oběhu vysílat kortizol, který je odpovědný za zvyšování hladiny krevního cukru, krevního tlaku a dočasně snižuje hladinu imunitního systému. Dřeň nadledvin produkuje adrenalin, kterému se přezdívá stresový hormon. Stimuluje srdeční činnost, usnadňuje přísun krve do svalstva a mozku a zužuje krevní vlásečnice, zvyšuje krevní tlak, uvolňuje cukr uložený v játrech a vyvolává reakci určitého svalstva, jež není ovládáno naší vůlí, zatímco v jiných svalech vyvolává napětí.

• Zažívací systém – v reakci na stres může docházet k podnětu jíst více nebo méně než byste jedli obvykle. Někdy se stres projevuje nechutenstvím. Pokud jíte ve stresu více, nebo jiná jídla než obvykle, nebo začnete kouřit více cigaret, projeví se to většinou pálením žáhy nebo refluxem (zpětný tok žaludečních šťáv do jícnu). Můžete mít pocity šimrání v žaludku, staženého žaludku nebo pocit na zvracení, nevolnost a bolesti břicha. Stres má velký vliv na zažívání, má totiž vliv na to, jakým způsobem se vstřebávají živiny do našeho organismu, může mít vliv na to, jak rychle projde strava tělem, což se projeví ve formě průjmu nebo zácpy. V důsledku pak dlouhodý stres vede k vyčerpání organismu, protože organismus nezíská ze stravy dostatek živin, vitamínů a minerálů.

• Reprodukční systém – u mužů i žen může mít dlouhodobý stres vemi významný vliv na zdravou funkci reprodukčního systému. U mužů dlouhodobý stres oslabuje funkci testosteronu a tvorby spermií. U žen se dlouhodobý stres projevuje nepravidelnou menstruací nebo úplným vynecháním, nebo může být menstruace velmi bolestivá. U obou pohlaví má stres vliv na sexuální naladění.

• Kůže – nedostatečná dechová činnost ovlivňuje plíce a pokud nedochází k úplnému vydechnutí a tedy k úplné výměně vzduchu, zůstávají v těle toxiny. To samé se děje při nedostatečném trávení stravy. A první, kde se to projeví, je naše kůže. Objevují se první vyrážky, při dlouhodobějším stresu ekzémy.

To že se na chvilku posadíme nebo si zdřímneme ještě neznamená, že jsme se zbavili nahromaděného napětí. Proto je potřeba svému tělu říkat, že už je v bezpečí a může se uvolnit. Jinak přesto, že své tělo zastavíme, posadíme nebo položíme, naše mysl bude nadále setrvávat v pohotovostním stavu a vysílat zbytku těla signály, které mu nedovolí se uvolnit. Jediná relaxace, která umožní skutečné uvolnění, je tedy relaxace vědomá a ta je doprovázena vědomým dýcháním. Když jsme schopni vědomého dýchání, tělo reaguje relaxační odpovědí, která uvolňuje napětí na všech úrovních a umožní tělesným energiím plynout volněji. Aktivity v mozku, v srdci i v plících se zpomalí, což uklidní mysl i emoce. A uklidnění emocí a zklidnění mysli vytváří ideální stav pro sebeléčení.

Dýchání je nejjednodušší fyzické cvičení. A protože jej provádíme neustále, můžeme také kdykoliv začít vědomě dýchat a využívat tak sílu dechu k ovlivňování svého psychického i fyzického stavu.

Na jógových lekcích zaměřených na relaxaci můžete důkladně uvolnit celý organismus. Je důležité nejdříve uvolnit napětí, které je uloženo ve svalových oblastech. Na těchto lekcích se nesnažíme dosahovat nějakých výkonů, ale spočíváme s prožitkem ve stavu uvolnění. Jednotlivé pozice jógových relaxačních cvičení mají svůj specifický vliv na nervový vegetativní systém.

 joga pozice cobra.jpg

Pokud máte zájem, kontaktujte mě a domluvíme se na individuální terapeutické lekci v Centru Bezovka, kde se tématu duševního zdraví věnuji společně se svými kolegy (psycholog, poradce pro výživu, Bicom, Bachovy esence) a také nabízím online konzultace a lekce, na kterých vás naučím správné dechové techniky vycházející z jógové praxe, které od úzkosti, nervozity, strachu i deprese umí účinně pomoci.