Košík
Košík
Kontakt
Můj příběh
Narodila jsem se v roce 1977 jako nejstarší ze tří sourozenců. Moje maminka, tehdy teprve dvacetiletá, když zjistila, že čeká dítě, nejdříve propadla strachu – nejen proto, že byla velmi mladá, ale také proto, že sama přišla na svět s rozštěpem horního patra a její vlastní dětství nebylo jednoduché. Její rodiče, plní obav, jí radili potrat. Maminka celý první trimestr proplakala, protože nevěděla, jak všechno sama zvládne. Ale já jsem se narodila a přišla jsem na svět s velmi silnou vůlí k životu.
Můj otec byl tehdy dvacetiletý voják. Vyrůstal bez vlastních rodičů a armáda se mu už od patnácti stala náhradní rodinou. Žil podle rozkazů a vojenské kázně. Tam, kde mělo být teplo domova a láska, zůstávalo prázdno. V rodině vojáka a statečné, osamocené ženy jsem se začala učit, co znamená být člověkem.
Jako dítě jsem brzy přebírala odpovědnost – za mladší sourozence, za maminku, za klid v domácnosti. V devatenácti letech jsem odešla z domova jen s jednou taškou. Nedokázala jsem už dál snášet otcův vojenský přístup. Věděla jsem, že se nechci a ani nemohu vrátit. Tehdy byla svoboda tím jediným, čemu jsem opravdu věřila. Následovalo období hledání. Hledání lásky, přijetí, vlastní identity. Přestěhovala jsem se do Plzně a prošla řadou různých zaměstnání – od leasingové společnosti, přes obchodní zástupkyni, bytovou designérku až po manažerku ve farmaceutické firmě. Žila jsem rychle a naplno, často až na doraz. Večírky, cigarety, alkohol, honba za penězi a kariérou. A moje tělo začalo protestovat. Alergie, bolesti kloubů, poruchy menstruace, bolesti břicha. Tělo volalo o pomoc stále hlasitěji, ale já ho neuměla slyšet. Byla jsem zaměřená pouze na výkon a na to stát se někým lepším, aby mě někdo měl rád, abych získala uznání a aby se ostatní cítili dobře a byli se mnou spokojení.
Budovala jsem kariéru, byt, finanční jistoty. Mým snem byla skvělá práce, zabezpečený domov, rodina, několik dětí. A měla jsem pocit, že to všechno musím zvládnout. Pracovala a žila jsem na maximum a budovala místo, kde se budu cítit opravdu doma. Ve 28 letech se mi narodil syn. S ním přišla i touha sladit péči o něj s prací. Rozhodla jsem se podnikat, ponořila se do světa médií a reklamy. Ale přehlížela jsem signály, které mi život i tělo dávaly. Přišel rozpad rodiny, střídavá péče o syna, endometrióza. A také totální vyčerpání a úzkosti, přišlo vyhoření. A nakonec i chvíle, kdy jsem si přála jen usnout a už se nevzbudit. To byl můj bod zlomu.
V té době vstoupil do mého života můj současný manžel. Ten mě v těchto mých nejtěžších chvílích podržel. Vzali jsme se a začali si přát společné dítě, které ale už nepřišlo. Krátce na to onemocněla moje maminka rakovinou vaječníků. Trávila jsem s ní v té době hodně času a poprvé se opravdu dotkla reality umírání, i toho, jak (ne)funguje paliativní péče. Uvědomila jsem si, jak zásadní je tento přechod, a že smrt je stejně velký práh jako zrození. A že život není o výkonech, ale o přítomnosti, o pokoře. A že když nemáme pevné a zdravé kořeny, těžko můžeme vyrůstat ve zdravý a silný strom.
Tato hluboká zkušenost mě postupně přivedla zpět ke mně samotné. K tělu, k psychice, k dechu a k józe. Ne jako ke sportu, ale jako k cestě uzdravení. Absolvovala jsem kurz instruktorky jógy v Praze, začala jsem cvičit s klienty. A pomalu se přidávaly další směry: ájurvéda, psychosomatika, práce s tělem i duší. Udělala jsem si masérský kurz, ponořila se do muzikoterapie, aromaterapie, meditačních technik. A najednou to začalo dávat opravdu smysl. Postupně jsem se začala cítit lépe a mé tělo se začalo opravdu uzdravovat a v mém životě jsem začala volně dýchat. A je mi čím dál tím lépe a jsem za to opravdu vděčná.
Dnes vím, že nemoc není nepřítel, ale posel. Že tělo není stroj, který je třeba opravit, ale moudrý průvodce, který nás vede zpátky k sobě. Jóga pro mě není cesta výkonu, ale cesta návratu k sobě, cesta ke zklidnění. Uvědomila jsem si, že cesta je cíl a největší dar pro spokojený život je zdravé tělo a zdravé vztahy. A tohle dnes předávám dál. Proto jsem založila Yoga Ateliér – místo, kde tělo může mluvit. Kde dech obnovuje spojení se životem. Kde můžeme být takoví, jací doopravdy jsme a získávat nová spojení - především sami se sebou a potom také s ostatními lidmi a tvořit srdečné vztahy, podporující komunitu tvůrců – a věřit, že právě to je v pořádku.
Jsem instruktorka jógy, lektorka a organizátorka kurzů a seminářů doma i v zahraničí. Nabízím individuální i skupinové lekce jógy. Jóga umí účinně pomoci s odstraněním bolestí těla a také při stavech způsobených přemírou stresu, přepracováním, vyhořením, a nebo se zvládnutím těžkých životních období. Jóga nám umožňuje posunout se do jemnějších úrovní vnímání. Podstata jógy nespočívá ve vnějších formách, ale ve vnitřním nastavení těla i mysli. Jde o to, že nemusíme být za každou cenu neuvěřitelně pružní a zdatní, abychom mohli začít cvičit jógu. Vaše cesta jógy nemusí být přesycená sanskrtskými výrazy a krkolomnými pozicemi. Jóga vede ke znovuobnovení vnitřní rovnováhy, která nám pomáhá čelit nerovnováze vnější. Každý jsme jiný a proto také cesty jógy pro každého z nás mohou vést z odlišných směrů. Proto mi přijdou nejsmysluplnější individuální lekce jógy, kde je také možné nejlépe uplatnit jógovou terapii. Čím dál více nacházím širší možnosti využití jógy jako terapeutického prostředku. Vaše předchozí pohybová průprava není nutná.
Máte-li zájem se sejít, můžete mi napsat nebo zavolat a domluvíme se na setkání, které napoví, zda a jak Vám mohu na Vaší cestě právě teď pomoci.
Těším se na setkání s Vámi!
Vlaďka Procházková
Tel: 733 166 108
vladka@vladkyoga.com
IČO: 644 02 398
Působím v Plzni v Yoga Ateliéru na náměstí T. G. Masaryka 25, kam můžete přijet tramvají č.4 a vystoupit na zastávce Masarykovo náměstí. Také tady můžete celkem pohodlně zaparkovat své auto, přestože jsme v širším centru a na náměstí je to od nás pěšky jen 10 min. Jsme v parkovací zóně C, což je tarif 20 Kč/1 hod. parkování a obykle lze najít místo na zaparkování přímo v naší ulici.
Sledujte mě také na: