Účinky meditace

Pravá meditace není pouhý rituál začínající a končící sezením na polštáři. Učíme se být angažovaní, ale současně mimo svět. Učíme se být vnímaví, umět projevovat soucit, porozumění, pochopení a učíme se rovnováze ve všech svých myšlenkách, činech i řeči. V meditační praxi postupně zjišťujeme, že znepokojení, izolovanost a úzkost jsou stavy, které v životě nastávat nemusejí. Ve chvílích ztišení v sedě a v pohroužení do sebe a ve spojení se svým dechem zjišťujeme, že čas, kdy se v naší mysli a v srdci objeví zmatek patří těm chvílím, kdy jsme nejméně bdělí a vědomí si sami sebe. Platí to také o našem každodenním životě. Postupně na základě zkušenosti vidíme, že bdělost a ochota učit se osvětlují všechny okamžiky, kdy zrovna nereagujeme na věci jen tak ze zvyku. 

VNITŘNÍ ZÁPASY SE UKLIDŇUJÍ

ZVYKY USTUPUJÍ CITLIVOSTI

NEVĚDOMÍ MIZÍ VE SVĚTLE BDĚLOSTI

Vnitřní klid a porozumění jsou jen začátkem naší cesty. Jsme zváni k přinášení a ztělesňování klidu, porozumění a soucitu v každém okamžiku života. Při pravidelné meditační praxi se postupně chvíle hlubokého osvícení a vhledu na naší cestě neomezují už jen na dobu zklidnění, kdy se aktivně věnujeme meditaci, ale přenesou se do našeho běžného života. Zjistíte, že k hlubokému porozumění bude docházet také při běžném životě.

Čas strávený aktivní meditací a postupnou prací na sebezdokonalování při její praxi nám časem umožní reagovat takovým způsobem, který nám dosud unikal.

Meditace nám v každodenním životě pomáhá najít světlo ve zmatku, pokoj v bouři, klid uprostřed chaosu, slitování tváří v tvář utrpení. Moudrá vstřícnost, bdělá pozornost a schopnost akceptace patří mezi praktické výsledky vhledu, kterým jsme při meditaci zkoumali příčiny strachu, rozrušení a zmatku. Nepleťte si to ale s tím, že každému říkáme jen milá slova, se vším souhlasíme, na každého se usmíváme a jsme tzv. "sluníčkáři". Cesta pravé meditace vede k tomu, že umíme říci ne, nebojíme se říci svůj názor, umíme naslouchat jinému názoru a nejít do sporu, ale hledat porozumění a kompromis při řešení problému. Naučí nás znát sebe, své hodnoty, vážit si ostatních a být a reagovat v neutralitě. Protože porozumění, kterým jsme se při meditaci zabývali, si začneme plně uvědomovat, když ho zapojíme do svých každodenních situací a aktivit. V takových chvílích se učíme přistupovat k životu s otevřeností a vůlí prohlubovat citlivost, plné vědomí a moudrost.

MÍT SOUCIT I S TĚMI, KTERÉ NEMILUJEME

NALÉZT POKOJ, I KDYŽ JSME BYLI VYRUŠENI

NALÉZT POROZUMĚNÍ, I KDYŽ JSME VYSTAVENI NESNÁŠENLIVOSTI

Meditace tedy není žádná pasivní cesta, jak by se někomu mohlo zdát. Jedná se o víc, než jen o abstraktní cvičení. Nikdy bychom si neměli myslet, že všechny ty drobné okamžiky klidu nemají žádný smysl. Každý čin, každá naše myšlenka nebo rozhodnutí mají hluboký dopad na náš svět. Meditace přináší jak okamžité uspokojení, štěstí a radost, tak je jejím hlavním smyslem zdokonalovat naše porozumění v běžném životě. A to vede k odstranění strachů, nenávisti, zmatků..pokud by totiž jediným smyslem meditace bylo navození příjemného stavu, měla by jen omezenou cenu. 

Není však rozumné vidět v meditaci nějaké hotové, rychlé řešení, jímž můžeme zvládat výzvy, se kterými se v každodenním životě setkáváme. Spíše jde o cestu, která nám ukazuje význam pozornosti a její schopnosti proměnit napohled nepřekonatelné záležitosti v něco, čemu můžeme čelit s rovnováhou, klidem a porozuměním. Takové chvíle se stávají našimi "učiteli" a žádají nás o prohloubení porozumění a soucitu.

Meditace nám pomůže pochopit rozdíl mezi chvílemi, které vyžadují přijímání a porozumění a těmi, které potřebují jasnou a modrou odpověď. Meditace neznamená vytvoření "dokonalého" světa zcela bez nepohody, beze strachu a bez bolesti. Spíše jde o způsob, jak v reálném světě žít s přehledem a pochopením, které promění všechny okamžiky života.

Jak na vyrovnaný přístup k životu?

1. Praktikování bdělosti můžeme definovat jako způsob bytí a žití, jehož všechny okamžiky přijímáme s úctou a na něž odpovídáme s bezvýhradnou pozorností.
2. Život v meditaci znamená hluboké porozumění výzvám každého okamžiku našeho života, abychom do něj zapojili veškerou péči, pokoj a důvěrnost, které v sobě máme. Učíme se poznávat, že meditace představuje učení probouzet v sobě schopnost být stejnou měrou spojený se všemi věcmi.
3. Duch meditace boří překážky, které jsme si postavili mezi "duchovní" a "běžný" život. Duchovní život nelze zřetelně vymezit tím, kolik času trávíme meditováním, ale určuje ho naše ochota učit se, přinášet uzdravení  a schopnost hluboce soucítit se vším, co nám každodenní život přináší. 

NEPŘEBÝVAT V MINULÝCH UDÁLOSTECH, ANI V BUDOUCÍCH MOŽNOSTECH

CHÁPAT, ŽE ZMĚNA MŮŽE NASTAT POUZE V PŘÍTOMNOSTI

ZAVÁZAT SE PŘIJÍMAT KAŽDÝ OKAMŽIK S OTEVŘENÝM SRDCEM A SE ZVÍDAVOSTÍ

Mnoho životních okamžiků můžeme ztratit ulpíváním na zvycích, na minulosti nebo budoucnosti. Nicméně se nám mohou vrátit, když se naučíme být pozorní, bdělí a v přítomnosti.